Africký pygmy ježek

Původ a název

Africký pygmy (trpasličí) ježek (Atelerix albiventris) pochází z teplých oblastí střední Afriky, odkud se díky své roztomilosti, nenáročnosti a zvědavé povaze rozšířil do domácností po celém světe. Tito malí noční savci nejsou domestikováni tak dlouho jako jiná zvířata, přesto si rychle získali srdce mnoha milovníků exotických mazlíčků. Každý ježek má svou jedinečnou osobnost, někdo je plašší, jiný odvážně prozkoumává okolí a funí radostí. I když na první pohled působí ostnatě, při trpělivém přístupu dokážou být skvělými, klidnými společníky.

Africký trpasličí ježek pochází z oblasti savan a křovinatých stepí střední a západní Afriky, zejména z Ghany, Nigérie a okolních zemí. V přírodě je aktivní převážně v noci, kdy se vydává hledat potravu a úkryt. V České republice je jeho chov legální, není považován za volně žijící druh ani za nebezpečné zvíře a proto není potřeba žádné zvláštní povolení k jeho chovu. Přesto je důležité si uvědomit, že jde o exotické zvíře s konkrétními nároky na prostředí, výživu a teplotu. které musí být dodrženy pro jeho zdraví a pohodu.

Ačkoliv se u nás běžně používá název ježek bělobřichý, jde ve skutečnosti o křížence dvou afrických druhů - ježka bělobřichého (Atelerix albiventris) a ježka alžírského (Atelerix algirus). Tento kříženec je známý jako africký trpasličí ježek (African pygmy hedgehog - APH) a vyskytuje se výhradně v lidské péči, v přírodě ho nenajdeme. Název bělobřichý je tedy zjednodušený a trochu zavádějící, protože neodpovídá přesnému původu tohoto mazlíčka. Díky tomuto spojení ale vznikl ježek s různorodým vzhledem, barvami i povahami, které si získaly oblibu u chovatelů po celém světě.

Nároky na péči

Africký pygmy ježek má specifické potřeby, které je nutné respektovat, aby byl spokojený a zdravý. Vyžaduje stálou teplotu v rozmezí 23-27°C, protože neumí dobře regulovat tělesnou teplotu a může se pokusit o, pro něj, nebezpečný zimní spánek (hibernaci). Je důležité zajistit mu klidné místo bez průvanu, hlasitého hluku nebo stresu. Nezbytností je prostorný box nebo terárium s větráním (min. 100 x 50 cm), kvalitní podestýlka (hrubé hobliny, dečky, asan atp.) a možnost se schovat například do domečku či tulipytlíku nebo pelíšku. Ježek je noční samotář a tak potřebuje dostatek prostoru a klidu k odpočinku, objevování, běhání, třeba i v kolečku s plným dnem nebo na běhacím talíři.

Krmení

Strava ježka musí být vyvážená a přizpůsobená jeho druhu. základem jídelníčku jsou kvalitní kočičí granule s vysokým obsahem masa a živý/mražený hmyz (např. červíci, cvrčci, sarančata atd.), který je přirozeným zdrojem živočišných bílkovin. Občas je možné nabídnout ježkovi vařené maso, ale vždy bez soli, koření a tuku. Nevhodné jsou sladkosti, ovoce, zelenina, mléčné výrobky nebo kořeněná jídla. Ježci mají sklony k přejídání a obezitě, proto je důležité dávkovat krmení s ohledem na jeho váhu a pohyb. Čistá voda musí být vždy k dispozici ideálně v mističce, kterou nepřevrhnou.

Délka života a zdraví

Africký ježek se v domácích podmínkách dožívá průměrně 4-6 let, při dobré péči výjimečně déle. Mezi častější zdravotní problémy patří obezita, zubní potíže, záněty a u starších ježků bohužel i nevyléčitelný WHS (Wobbly hedgehog syndrom), postihující nervový systém. Prevence je klíčem dlouhověkosti. Pravidelné vážení, sledování chování, čisté prostředí a vhodné krmivo jsou základem. Při jakýchkoliv změnách v chování, chůzi či chuti k jídlu je vhodné vyhledat veterináře se zkušenosti s ježky.

Povaha a socializace

Africký ježek je samotářský a noční tvor. Každý jedinec má svou vlastní povahu, některý je zvídaný a přátelský, jiný opatrnější a plašší. Je důležité nečekat 'mazlíčka na klín ', ale spíše tichého společníka, který potřebuje trpělivost a čas, aby si zvykl na lidský dotek a přítomnost. Pravidelný jemný kontakt pomáhá ježka socializovat, ideální je chvilkové nošení v ruce, přikrytí jemnou látkou nebo společný odpočinek při večerním klidu. Když se cítí bezpečně, přestává syčet a stává se vnímavějším k okolí.

Pro koho se ježek hodí

Ježek je vhodným mazlíčkem pro zodpovědné dospělé nebo starší děti se zájmem o klidné a tiché zvíře. Není ideální volbou pro malé děti, protože nevyhledává aktivní kontakt, může se při stresu stáčet do klubíčka a pichlavě bránit. Vyžaduje specifické podmínky a péči, které se liší od běžných domácích mazlíčků. Pokud ale hledáte nenápadného společníka se zajímavým nočním životem a máte chuť se o něj opravdu postarat, africký trpasličí ježek může být tím pravým parťákem.

Nejčastější mýty

S africkými ježky se pojí řada mýtů, které mohou mást začínající chovatele. Jedním z nejčastějších je představa, že ježek je nenáročné zvíře vhodné do pokojíčku pro děti. Ve skutečnosti ale vyžaduje stálé teplo, specifické krmení a klid. Dalším omylem je, že se dá snadno ochočit a mazlit jako králík nebo morče. Ježci jsou spíše pozorovací tvorové, kteří potřebují svůj prostor a trpělivý přístup. Není pravda ani to, že přezimují jako naši ježci. Pokus o zimní spánek (hibernaci) je pro afrického ježka životu nebezpečný. A pozor - i když působí roztomile, jejich bodliny mohou být ostré, a to hlavně u nesocializovaných jedinců. Správné informace a pochopení ježčí přirozenosti jsou základem spokojeného soužití.

Co závěrem?

Africký trpasličí ježek je fascinující a jedinečný společník, který si získává srdce čím dál více lidí. Není to však mazlíček pro každého. Vyžaduje specifické podmínky, trpělivost a respekt. Pokud mu ale nabídnete bezpečný domov a láskyplný přístup, odmění Vás svým tichým funěním, zvědavými pohledy a originální povahou.

Máte-li jakékoliv pochybnosti, otázky nebo si nejste jisti, jestli je ježek tou pravou volbou pro Vás, neváhejte se na mne obrátit. Ráda poradím. Vždy je lepší se zeptat než udělat krok, který by nebyl správný ani pro Vás ani pro ježka ♥

Co ježek, to ježek? Ne tak docela...

V České republice se v přírodě přirozeně vyskytuje ježek západní a východní (Erinaceus europaeus, Erinaceus roumanicus), náš původní divoký druh, který můžete potkat na zahradě, v parcích nebo na okraji lesa. Narozdíl od afrických ježků jsou chráněni a proto je není možné chovat doma ani odchytávat. Patří do přírody, kde hrají důležitou roli v ekosystému. Pokud najdete ježka v nouzi, například zraněného nebo příliš malého na přežití zimy, je nejlepší obrátit se na specializovanou záchranou stanici pro volně žijící zvířata.